která se v lidové slovesnosti nedochovala
V dávných pohanských dobách měli na svahu nedaleko dnešní obce Hřmenín svoji opevněnou svatyni mocní čarodějové, kteří zde po generace střežili vstup do podzemní říše obývané démony a dušemi zemřelých. Tato díra do pekla se nacházela pod svahem na pomyslné spojnici mezi vstupní branou do svatyně a nepříliš vzdáleným sídlem rohatého boha podsvětí Cernunna v pozdějších dobách zvaného Veles, které se nacházelo na černém čedičovém sopouchu dnes známém jako kopec Veliš nedaleko Jičína. Už od pradávných časů se v těsné blízkosti tohoto magického místa se vstupem do podzemí nacházelo pohřebiště, aby byl duším zemřelých usnadněn přístup do podsvětí a nemusely bloudit světem lidí.
Svatyni čarodějové postavili tak, aby veškerá energie vzniklá při magických obřadech byla soustředěna přesně do míst, kde se bezedná díra umožňující vstup démonů do říše lidí nacházela. V tomto místě vztyčili čarodějové posvátné kameny soustřeďující tuto magickou energii a tvořící bránu do podsvětí. Nejvýznamnější obřady se zde konaly v době rovnodennosti, kdy slunce vycházelo přesně nad sídlem rohatého boha podsvětí, jehož sídlo v té chvíli vypadalo jako probuzená sopka. Při těchto ohnivých rituálech byly bohu podsvětí přinášeny obětiny které byly páleny v obřadních pecích. Při zvláštních obřadech zde docházelo i k rituálním ohnivým pohřbům zemřelých čarodějů, jejichž duše odcházející v plamenech se stávaly strážci brány u rozevřeného pekelného chřtánu. Čarodějové svými obřady udržovaly křehkou rovnováhu mezi silami sídlícími v podsvětí a světem lidí sídlících v širokém okolí. Brána do podsvětí se otevírala pouze jedenkrát do roka při slavnosti konané počátkem listopadu. V tomto dni přicházeli branou z podsvětí duše mrtvých navštívit své blízké na tomto světě.
Když poslední z dlouhé řady zde žijících čarodějů zemřel bez toho, aby po sobě zanechal nástupce, nebylo už nikoho, kdo by díru do pekla střežil, temné síly podsvětí měli volný přístup do našeho světa a začaly škodit lidem žijícím v tomto kraji rozkládajícím se nedaleko posvátného lesa, kde byl život lidem zapovězen. Lidé tak postupně tuto oblast opustili a zanechali ji démonům podsvětí napospas.
Až mnohem později s nástupem křesťanství přišli do tohoto kraje kněží, aby zemi rohatému antikristovi a jeho démonům z podzemní říše vyrvali a vrátili ji zpět do rukou lidí. Pekelný chřtán zavalili starými pohanskými posvátnými kameny, zahrnuli hlínou a přímo nad ním vztyčili kříž, aby tak zabránili démonův vstup do říše lidí. Tento původně dřevěný kříž byl později nahrazen křížem kamenným a jeho síla byla umocněna stromy vysazenými kolem. Démoni však pod zemí stále čekají na svou novou příležitost, na chvíli kdy víra lidí upadne, kříž se rozpadne a stromy se vyvrátí z kořenů. Potom se díra do pekla opět otevře a strašní démoni podsvětí ovládnou zemi.
