|
|
Ve vrcholném laténu se začaly Evropou šířit čtyřúhelné (především čtvercové) svatyně,
kultovní okrsky (keltsky nemeton nebo nemet), přibližně pravoúhlé objekty s příkopem a
valem tzv. Viereckschanzen . Jsou známy od Francie až po Moravu. Používaly se hlavně tyto
rozměry - (100 x 100 m), (50 x 50 m), výjimečně ještě (150 x 50 m). Uvnitř těchto objektů
ohraničených valem a příkopem, které často měly i dřevěné brány, se často nacházejí
hluboké obětní jámy, sloupy a dřevěné sochy bohů. Uvnitř čtyřúhelníkových svatyní se někdy
objevují i malé domky, které se v některých případech zdají být předchůdci pozdějších
galskořímských chrámků. V Galii byly v těchto svatyních objeveny sloupové sály, v nichž
stály sloupy s vytesanými hlavami. Ve zvláštních kójích byly i useknuté lidské hlavy.
Další současná teorie předpokládá, že šlo o opevněné obytné dvorce.
V Čechách byly tyto svatyně objeveny kromě Markvartic u Jičína ještě ve Mšeckých
Žehrovicích, ve Skřipli u Berouna a na Moravě v Ludéřově u Olomouce.
|
|
|